Upřímně, kdo může říct, že slavil Silvestra v zahraničí, o půlnoci si ťukl s šéfovou a zpíval s ní Michala Davida?
Jop, přesně takhle vypadal můj letošní Silvestr/Nový rok a bylo to BOŽÍ.
Ale jak k tomuhle všemu došlo? Vraťme se na začátek.
Když se chýlila letní sezóna pomalu ke konci, přišla moje skvělá šéfová s nápadem někam vyrazit po svátcích a oslavit tam i příchod nového roku. Měla bych zmínit, že v práci máme dost přátelskou atmosféru a já tak mám štěstí, že šéfová není jen šéfovou, ale i kamarádkou. Proto když s tímhle nápadem přišla, hned jsem souhlasila. Začali jsme přemýšlet koho přizveme a kam vůbec vyrazíme.
Skupinku pěti lidí jsme dali dohromady poměrně brzy, ale kam vyrazit? Letenky jsou mezi svátky šíleně drahé, takže něco v dojezdové vzdálenosti. A obě jsme se shodli, že ve Vídni jsme ještě nebyli a s Vánoční výzdobou to vždy na sítích vypadá pohádkově.
Super, lokalita by byla. Cesta? Máme auto, takže jasno. Už jen ubytování.
Booking nic zajímavé, ale Airbnb už vypadalo líp. -> Máme ubytování.
Jedeme
Z Česka jsme vyráželi 28.12.2023 kolem deváté ráno a cesta byla mez sebemenšího problému. Kousek od Vídně jsme zastavili u prvního McDonnaldu za hranicemi co jsme potkali a dali obědovou pauzu jak se patří.
Na třetí jsme přijeli na adresu ubytování a přebrali si klíče. Bydleli jsme okraji Vídně. Do centra jsme to měli kolem 45 minut autobus + metro. Byt co jsme si pronajali, byl naprosto pohádkový. Podkroví s kuchyní propojenou s jídelnou a obývákem + ložnice + koupelna + záchod + dětský pokojík.
Ve čtvrtek po příjezdu už jsme zvládli jen dojet nakoupit do nedaleké Billy, uvařit si tortilly k večeři a do pozdního večera si povídat.
V pátek jsme si ráno koupili dvojdenní lítačku na MHD a kolem desáté vyrazili do výru velkoměsta.
Postupně jsme si prošli celé historické centrum. Naproti opeře bylo ranní (polední) kafíčko ve Starbucksu, a kousek od Hundertwasserhaus byl ve tři hodiny čas oběda. Zalezli jsme do dost podivně vypadající restaurace, ale jídlo jsme dostali a všichni přežili bez sebemenší újmy. Já se rozhodla vyzkoušet Fiakerrindsgulasch. Byl to v podstatě náš guláš s karlovarským knedlíkem a volským okem.
Zbytek odpoledne jsme strávili v parku kousek od Prateru. Byla tam veliká houpačka, kterou jsem rozhodně nemohla vynechat.
Na Maria Theresien Platz byli Vánoční trhy, které jsme během pobytu navštívili několikrát. Na poprvé jsme zkusili sýrové preclíky. Za mě takový veliký sýrový rohlík.
Sobota byla ve znamení výletů metrem.
Ráno jsme vyrazili do Prateru. Všude bylo mrtvo. Celý jsme si ho prošli a až když jsme byli na odchodu začal se pomalu probouzet k životu.
Přejeli jsme ke Schönbrunnu, prošli přilehlý park a po chvíli na sluníčku zamířili zpět do centra na trhy na Maria Theresien Platz. K obědu Bratwurst, polévku v chlebu a punč.
Večer cesta zpět do Prateru. Za tmy to tam bylo naprosto úžasný. Plno světel, hudby a života. Z vysokého řetízkáče byla Vídeň vidět jako na dlani.
V neděli jsme měli krásné pomalé ráno. Uvařili jsme si společně oběd a kolem třetí vyrazili do centra podívat se jak Silvestra slaví místní.
V centru byla pódia, kde se zpívalo. Všude svítila vánoční výzdoba. Ale s tím byla i spojena kopa lidí v každé ulici. K tomu všemu byla naprosto šílená zima, takže jsme to brzy otočili zpět.
Večer jsme si uvařili večeři, povídali, zpívali Michala Davida, koukali na ohňostroj a užívali si klid a pohodu.
Pondělí už byla jen cesta domů a zasloužený odpočinek.
